Pojem googlování se vnáší do běžného obecného jazyka stále hlouběji. Mladí, ale čím dál tím více i dospělí používají tento termín pravidelně a aktivně, tzn. znají i jeho význam. Užívá se dokonce více, než původní obecnější slovo „vyhledat“. V rozhovorech mezi lidmi se proto na ulici používá: „Neznáš to? Vygoogluj si to!“
Společnost Google vytvořila v současnosti nejpoužívanější a nejznámější vyhledávač na světě. Nejběžnějším je i v České republice, proto termín googlování slýcháváte na každém rohu. Ve škole, kde žáky a studenty vyučující učí správnému citování a vyhledávání informací, se internet, ač nepopulárně, uvádí jako největší zdroj informací. Převážně lidé z tzv. staré školy aktuální vývoj irituje. A můžeme s nimi souhlasit, původní zdroje lze označit za více důvěryhodné, hlavně pečlivě propracované encyklopedie a další knihy či odborné časopisy a periodika.
Můžeme se ale právě googlováním stát hlupáky ? Tento problém se nám opravdu může stát.
Už několik let nás vědci upozorňují, že časem strávením u počítače (a tím i u internetu) si ničíme zdraví, ale také psychiku. Ztrácíme schopnost navazování vztahů, daří se nám hůře získávat nové skutečné kamarády v reálném životě. Práce žáků, studentů a pracovníků bývají nekvalitní, hlavně z přítomnosti lživých a mylných údajů.
Současná mladá generace raději vyhledává informace na internetu, ne všechna data ale lze považovat za důvěryhodná a pravdivá. Na internet může napsat údaje či článek vskutku kdokoli, elektronické encyklopedie editují každý den miliony anonymních lidí. Klasickou knižní encyklopedii napíše skutečný odborník ve svém oboru a pro učitele vyzní knižní zdroje v citování mnohem lépe než tucet hypertextových odkazů. Při prohledávání internetu se řiďte heslem: „Důvěřuj, ale prověřuj!“